Békécsaba

Békécsaba

Město Bekescsaba ležící v jižní Velké nížině nedaleko rumunských hranic a asi 20 km od lázeňského města Gyula, je jednou z bašt slovenského etnika v Maďarsku. Ve městě a jeho okolí žije mnoho Slováků, kteří sem přišli v 18. století po skončení turecké nadvlády. Slovenskou republiku zde zastupuje jejich konzulát, vyučování dětí probíhá ve slovenské škole a o propagaci se stará Slovenský dům, kde turisty rádi ubytují.

Békéscsaba je živé město plné listnatých alejí a kostelních věží, nabízející také několik pozoruhodností. Dříve bylo město centrem Vihar Sarok – „bouřlivého koutu“ Velké uherské nížiny, kde vypukly mezi dělníky a zemědělci v roce 1890 násilné výtržnosti.

Békéscsaba bylo již ve 14. století důležitým opevněným sídlem, avšak postupně upadalo vlivem turecké nadvlády a většina obyvatelstva se postupně odstěhovala. Na počátku 18. Století vyzval habsburský posel János György Harruckern obyvatele Porýní a Slováky, aby sem přesídlili, a tak se tato oblast brzy stala luteránskou baštou.

Za pozornost stojí největší evangelický kostel v Maďarsku, po právu zvaný "velký", s věží vysokou 70 m a s vynikající akustikou, do jehož lavic může usednout asi 2 900 věřících. Radniční nádvoří (Városháza) bývá v letních měsících dějištěm tzv. radničních večerů.

Město je také spojováno s čabajskou klobásou, která se zde vyrábí. Každoročně se zde pořádá "Festival čabajské klobásy", spojený s ochutnávkou, folklórem a zábavou. O čabajce se všude píše, že jde o klobásu, která se začala vyrábět v maďarském městě Csába. Takové město však dnes v Maďarsku není, dřívější Csába se jmenuje Békéscsaba a je to hlavní město župy Békés.

Kromě vzácné možnosti pohovořit si příbuzným slovanským jazykem můžete v Békescsabě ještě vidět muzeum významného maďarského malíře Mihálye Munkácsyho (znalci umění určitě znají jeho obraz Ecce homo!). Etnografická výstava vás provede historií rumunských, slovenských, německých a maďarských etnických skupin v regionu.

Nesporně zajímavé je i Muzeum obilí, ve kterém se nachází několik starých doškových stodol naplněných tradičními nástroji a nářadím. Blízký větrný mlýn z 19. století je jedním z dochovaných exemplářů v Maďarsku. Zajímavý je rovněž dům koberců, kde jsou například tzv. maďarské perské koberce.

Můžete zajít i do slovenského národopisného muzea, které dokumentuje život slovenského etnika v této oblasti. Slovenské vlastivědné muzeum je nádhernou slovenskou usedlostí postavenou v roce 1865 a vybavenou lidovým nábytkem a výzdobou. V sousedství naleznete mnoho dalších venkovských usedlostí.