Letovisko Carevo a jeho okolí

Carevo (dříve Vasiliko nebo Mičurin) je městečko v jihovýchodní části Bulharska na pobřeží Černého moře. Vzdálenost od Burgasu je 70 km a 17 km od Primorska. Letovisko se rozkládá mezi pohořím Strandža a Černým mořem na dvou poloostrovech. Kolem jsou krásné zátoky s písčitými, kamenitými, skalnatými a travnatými plážemi.

Carevo (Tsarevo) má asi 6 000 obyvatel a je lázeňským střediskem - klimatickými lázněmi. Díky své poloze patří město a jeho okolí k nejteplejším oblastem celého bulharského pobřeží. Pro svou nádhernou přírodu bylo letovisko v minulosti oblíbeným místem bulharské královské rodiny. Dnes je Carevo stále  vyhledávanějším turistickým střediskem, vhodným pro milovníky příjemné, klidné, romantické, ale i aktivní dovolené.

V centru města najdete pěší zónu, obchůdky, tržiště, kavárny, cukrárny, restaurace, diskotéky, bary, parky, kino nebo prolézačky pro děti. Carevo má také fotbalové hřiště s umělým trávníkem, které je volně přístupné dětem. Možnosti sportovního vyžití jsou ale v Carevu širší, např. jachting, widsurfing nebo potápění. V blízkosti letoviska se nachází známe kempy Bulgarka a Nestinarka.

Podmořský výzkum objevil amfory z pozdní antiky (4.-6.století) a červeně malované nádoby z Konstantinopole, Sýrie a Afriky. Dokládá to čilý obchodní ruch v oblasti Careva. První zmínka o řecké osadě Vasiliko pochází z 12. století od arabského zeměpisce Muhammada al-Idrisi. V 15.-16. století bylo Vasiliko tureckým přístavem. V 17.-18. století patřilo Vasiliko pod správu Anchialos (Pomorie). Hlavní příjem Vasilika byl z prodeje vína, rybaření a stavby lodí.

Staré město se rozkládalo v jižní části zátoky. V první polovině 19. století mělo Vasiliko 42 lodí a také 10 větrných mlýnů. Blízké vinice produkovaly více než 6 000 džberů vína za rok. Ve městě byla i řecká škola, kterou navštěvovalo mnoho Bulharů. V roce 1882 většinu města zničil požár. Obyvatelé se rozhodli postavit město na novém místě, na polostrově v severní zátoce zvané Limnos. V roce 1903 mělo nové Vasiliko 150 domů, ale podle jiné statistiky z roku 1898 bylo uváděno 460 domů (160 bulharských a 300 řeckých).

Později v roce 1913 byla vesnice postoupena Bulharsku. Po balkánských válkách se řecké obyvatelstvo vrátilo do Řecka a nahradili ho Bulhaři. Nové přístaviště bylo postaveno v letech 1927-1937 za finanční pomoci bulharského cara Borise III a město bylo přejmenováno na jeho počest na Carevo. V období let 1950-1991 bylo město známé jako Mičurin, na počest ruského botanika Ivana Vladimiroviče Mičurina.

Lozenec je malé klidné přímořské letovisko asi 60 km jižně od Burgasu a kousek od pohoří Strandža. Vesnice byla založena v r.1924 a její první název byl Emberli po oblíbeném druhu hroznového vína. Později byla přejmenována na Lozenec podle množství vinic v okolí. V okolí se nachází několik řek, krásné písčité pláže a lesy. Nedaleko se nachází také přírodní rezervace Ropotámo s hustým pralesem a deltou řeky Ropotámo, která se tady vlévá do moře.

Na jih od Lozence se rozkládá vilová VIP zóna, kde mají rezidence známé bulharské osobnosti - herečky, zpěváci, politici a další. Blízko vilové zóny a pláže Oasis je známé centrum vodních sportů Lalov Egrek, s jedním z největších potápěčských center v Evropě.

Strandža (Strandzha, Strandja, Stranja) je blízké pohoří, které částečně přechází i na území Turecka. Nejvyšším vrcholem je Mahya Dag (Mahiada) s 1 031 metry na turecké straně, na bulharské straně pak Golyamo Gradishte se 710 metry. Pohoří Strandža bylo v roce 1995 prohlášeno národním parkem (největší v zemi) a je také nejméně prozkoumaným územím v Bulharsku s nedotčenou divokou přírodou.

V horách se nachází velké množství dosud neprobádaných jeskyní (zvláště v západní časti), historické artefakty a a pozůstatky dávných civilizací jako jsou kamenné sošky, sluneční disky vytesané do kamene, Thrácké dolmeny, stěny starobylých pevností, pohanské svatyně a obětiště. Velmi zajímavé jsou horské vesnice (např. Malko Tarnovo a Brashlyan) s původní architekturou, kde obyvatelé stále dodržují staré zvyky - např. chůzi na žhavých uhlících (nestinarstvo).