Knin

Dvanáctitisícové městečko Knin, nacházející se ve vnitrozemí severní Dalmácie, bylo díky své poloze v minulosti významným strategickým centrem a hrálo důležitou roli v historii celého Chorvatska.  Právě odtud bylo možné kontrolovat cesty vedoucí z vnitrozemí k moři.

Knin najdete asi 55 km severovýchodně od Šibeniku, na dopravní tepně, které spojuje Dalmácii s vnitrozemím. Město bylo vystavěno na vyvýšené plošině, kde se již od pravěku tyčila nějaká ta obranná stavba. Dějiny Kninu jako města sice sahají do 6. a 7. století, ale četné archeologické nálezy svědčí o tom, že byla oblast osídlena již mnohem dříve. V 10. století neslo město název Ad Tenen. V té době zde byla vystavěna pevnost sv. Spasitele, jež sloužila vládnoucím chorvatským monarchům, kteří se zde nechávali korunovat. Největšího rozkvětu města bylo dosaženo za vlády krále Zvonimíra v letech 1074 až 1088, proto bývá Knin nazýván Zvonimírovým městem. V roce 1040 bylo ve městě založeno biskupství, jehož moc sahala až k řece Drávě. Usídlilo se zde také několik šlechtických chorvatských rodin. Knin se posléze stal nejmocnější pevností v Dalmácii a jeho pevnost se nad městem tyčí dodnes.

Strategický význam Kninu vedl k tomu, že bylo město často dějištěm bojů a válek, které vedly ke změnám vládců – vystřídali se zde snad všechny národnosti, od chorvatských feudálů, chorvatsko-uherských králů, Benátčanů, Turků, Rakušanů, až po Francouze. Na počátku 16. století bylo město obsazeno Turky a v roce 1688 se ocitlo v područí Benátek. Pevnost nakonec dobyli i Morlachové placení Benátkami. Vyšplhali se na její hradby, posléze ji přestavěli a ve městě se natrvalo usadili. Od konce 19. století ztrácí Knin svůj vojensko-strategický význam a začíná se rychle rozvíjet. Netrvalo dlouho a z města se stalo důležité obchodní a hospodářské centrum oblasti.

Ani novodobé dějiny se však nenesly v poklidném duchu. V době Vlastenecké války se v roce 1991 v pevnosti usídlila srbská armáda a celý Knin se tak stal centrem odporu povstalců proti chorvatské vládě. Většina obyvatel města byla nucena opustit své domovy. Srbští odbojáři založili Republiku Srbská Krajina a hlavním městem učinili právě Knin. Chorvatská vlajka zavlála nad městem až o čtyři roky později, v roce 1995. To byl počátek nového rozvoje a návratu obyvatel.

Asi 5 kilometrů od Kninu se nachází vesnička Biskupija, která byla v minulosti známá spíše pod názvem „Pole pěti kostelů“. Zdejší sakrální památky pocházející z 9. až 11. století navštěvovali dokonce i samotní chorvatští králové. Právě zde chorvatští šlechtici zavraždili krále Zvonimíra, protože měli pochybnosti o jeho oddanosti papeži.