Řím - bazilika Santa Maria Maggiore

Bazilika Santa Maria Maggiore byla založena roku 352 našeho letopočtu na místě, které bylo podle legendy vybráno vyšší mocí. V létě toho roku začal na pahorku Esquilin zázračně padat sníh a ten vyznačil půdorys budoucího kostela. Dnes si každoročně 5. srpna věřící připomínají tuto událost bohoslužbami.

Papež Luberius nechal na místě, které mu vybral údajně sám bůh, vystavět baziliku Santa Maria Maggiore, která je dnes jednou ze čtyř velkých římských papežských bazilik. Těmi dalšími jsou ještě sv. Petr, Lateránská bazilika a sv. Pavel za hradbami. Santa Maria Maggiore však patří k nejkrásnějším raně křesťanským bazilikám italské metropole, stala se významným cílem poutníků a největším římským kostelem zasvěceným Panně Marii. Kostel, který zde stojí dnes, ovšem není původní, na počátku 5. století jej nechal přestavět papež Sixtus III. Od té doby se zde také nepřetržitě slouží mše.

Románská zvonice byla k bazilice přistavěna v roce 1377 a se svými 75 metry je nejvyšší ve městě. Na přelomu 16. a 17. století prošla bazilika Santa Maria Maggiore další rekonstrukcí. Bazilika se může pyšnit nádherně zdobným interiérem. Bohatě malovaný kazetový strop je podpírán 40 masivními ionickými sloupy, které sem byly přeneseny z antických římských budov. Dodržují stavební principy 5. století. Kazetový strop je navíc potažen zlatem z Nového světa, které bylo darem španělského královského páru, Ferdinanda a Isabely.

Nádherná výzdoba je snad všude, kam se podíváte, celkem je kostel vyzdoben 36 mozaikami vyobrazujícími scény ze Starého a Nového zákona. Nejúchvatnější je však mozaika vytvořená v letech 1290 – 1295 Jacopem Torritim. Zobrazuje Pannu Marii jako byzantskou princeznu, kterou korunuje Ježíš. Je umístěna v apsidě, která je považována za vrchol středověké mozaikové tradice v Římě. Další významné mozaiky pocházejí z 5. století a zdobí loď i triumfální oblouk. Mozaiky na postraních stěnách zobrazují výjevy Mojžíše, Abraháma, Izáka a Jakuba.

Pod hlavním oltářem je ve stříbrozlaté bráně uloženo pět kusů dřeva spojených železem, které údajně pocházejí z Kristovy kolébky v Betlémě. Tato relikvie se stala hlavním lákadlem většiny poutníků, kteří se přicházejí někdy až z obrovských dálek. Pravidelně na Štědrý večer bývá vynesena nahoru do baziliky. Na hlavním oltáři kaple je starý obraz sv. Panny, který má mít zázračnou moc a je nejvýznamnějším mariánským obrazem celého Říma. Před hlavním oltářem stojí velká socha papeže Pia IX., který nechal konfesi rozšířit.

V 16. a 17. století přibyly ke kostelu dvě bohatě zdobené kaple zakončené kupolemi, jejichž prohlídku byste neměli vynechat. Z roku 1585 pochází barevným mramorem zdobená Sixtinská kaple (pojmenovaná stejně jako její příbuzná ve Vatikánu), která je jakýmsi kostelem v kostele. Je dílem Domenica Fontany, který ji vytvořil pro papeže Sixta V., jehož hrobka je v ní uložena.  Naproti ní se nachází Cappella Paolina postavená v roce 1611 dvěma papeži – Pavlem V. a Klementem VIII. Ti se snažili vytvořit ještě krásnější kapli, než je ta protější Sixtova, proto působí až přezdobeným dojmem. V podzemní kryptě je uložena téměř kompletní sada nádherných sošek pocházejících ze středověkého betléma od Arnolfa di Cambio.

Vpravo od oltáře je umístěn nejkrásnější náhrobní kámen z hrobky kardinála Cosalva Rodrigueze, jež zemřel v roce 1299. Kámen, který je vykládán mramorem vytvořil řemeslník Giovanni Cosmati. Tento ojedinělý způsob dekorace byl nakonec po umělci italsky pojmenován „cosmatesco“. Před boční mřížkou presbytáře je v podlaze mramorová deska označující hrobku sochaře Gian Lorenza Berniniho a jeho předků. Před kostelem se tyčí obrovský mramorový sloup, který stával kdysi uprostřed Fora Romana.