Ponta do Sol

Mezi málo nabízené destinace na ostrově Madeira patří Ponta do Sol. V překladu to znamená "západ slunce" a naprosto přesně to vystihuje atmosféru vesničky. Přímořské městečko Ponta do Sol s nádherným výhledem ze skal vybíhajících do oceánu se pyšní mj. nejvíce hodinami slunečního svitu na ostrově. Klid a nádherný kontrast zeleného pohoří s tyrkysovou modří Atlantiku je opravdovou pastvou pro oči. V této nejslunečnější části Madeiry si přijdou na své příznivci přírody a klidu.

Přestože je na Madeiře celoročně příjemných 17 až 25 stupňů Celsia, počasí se tu rychle mění. Ponta do Sol je téměř jediné místo, kde je počasí prakticky ustálené a většinou slunečné. Od sousedních vesniček je odděleno zelenými skalami, které protínají tunely. To je příznačné pro celý ostrov.

Ponta do Sol má svou vlastní písčito-oblázkovou pláž s lehátky a slunečníky bez poplatku a najdete tu i malé obchodní centrum s restaurací. Řada domků – dnes proměněná v luxusní hotely, lemuje pobřežní promenádu a kamenitou pláž. Nad ní ční bílošedá věž kostela korunovaná jehlanovitou špičkou s dekorem z azulejos. Za ní šplhají po úbočích Ribeiry da Ponta do Sol domky a banánové plantáže.

Farní kostel Nossa Senhora da Luz byl vystavěn již v 15. stol. Barokní interiér zde uvolňuje gotickou přísnost, na zdech jsou k vidění azulejos v modro-žlutobílém provedení. Každoročně 8. září zdobí kostel i celou obec pestré girlandy na oslavu patronky kostela – Nossa Senhora – Naše milá paní, která je v kostele přítomná v podobě stříbrné plastiky. Nádherný strop je vyveden ve slohu „mudéjar“ zdobený malbami a řezbářskými pracemi.

Ve výše položené čtvrti Lombada se nachází Quinta de João Esmeraldo. João vlastnil plantáže cukrové třtiny obdělávané otroky z černé Afriky a byl přítelem Kryštofa Kolumba, který tu údajně několik dnů pobyl. Dnes slouží „quinta“ jako škola. Kousek dále stojí kaple svatého Ducha s krásnými barokními dřevořezbami a kachlovými obrazy zachycujícími lidské ctnosti.

Obyvatelé Ponty do Sol mají i jednoho významného rodáka se slavným jménem. Dědeček amerického spisovatele Johna dos Passos (1896 – 1970) se odtud odstěhoval, aby došel svého štěstí ve Spojených státech, podobně jako řada dalších Madeiřanů.

V západní části ostrova se ve výšce 1 400 m rozkládá Paúl da Serra – jediná větší plošina na Madeiře. Jde o vrchoviště, které připomíná skandinávskou krajinu. Bývá často zahaleno do mlhy nebo se nad ním povaluje nízká oblačnost a skrývá působivé přírodní krásy. Podél jihozápadního pobřeží nevystupují úbočí z moře tak strmě jako na severu, takže tu zbyl prostor pro zemědělsky obdělávaná pole a malá, živá městečka.

Návštěvníci se mohou těšit dokonce i na zátoky vhodné ke koupání a síť stezek podél „levad“, která láká spoustu pěších turistů. Stupeň obtížnosti levády je značen číslicemi 1 až 3. V nabídce cestovek je jich asi 18. Na mapách, které dostanete v hotelu nebo informačních centrech, je jich označeno většinou sedm. Ale aby nezůstalo jen u levád, na ostrově je spousta jiných zajímavostí. Ve Funchalu třeba botanická zahrada, kostely, muzea, nádherná tržnice a obchody s madeirským vínem.

Severozápad naproti tomu ukazuje Madeiru ve strohosti s příkrými skalními stěnami a vesničkami uhnízděnými na malých plošinách, na něž stříká pěna hlučícího oceánu. Na severu Portugalska je klima převážně oceánské, na jihu spíše středomořské. Počasí je mírné po celý rok, v létě se teploty pohybují kolem 30°C a v zimě kolem 12°C. Průměrná roční teplota je na severu kolem 13°C a na jihu 18°C. Pro zimní období jsou charakteristické nízké teploty, vítr a déšť, ve vnitrozemí se objevuje také sníh. Sever a západ země se díky Atlantskému oceánu vyznačují spíše mírným a vlhkým podnebím se silným větrem na západním pobřeží, jih je převážně suchý s mírným a osvěžujícím vánkem.