Székesfehérvár

Székesfehérvár

Asi stotisícové město Székesfehérvár leží asi 70 km jihozápadně od Budapešti. Székesfehérvár je místem, kde náčelník Maďarů Arpád poprvé založil osadu, a tím také nejstarší město v Maďarsku. Turisté však toto město často přehlížejí, což je škoda, protože jeho krásné centrum a spousta zajímavostí za výlet rozhodně stojí. Jméno města v překladu znamená „Sídlo Bílého hradu“ – Stoliční Bělehrad, protože bylo královským hlavním městem a bílá byla barvou krále.

Székesfehérvár – dle starého názvu Alba Regia – je městem králů. Město založil vladař Gejza. Toto starodávné město a nejstarší sídlo uherských panovníků bylo založené v roce 972. Město bylo významnou křižovatkou už od 11. stol., kdy tudy projížděli křižáci na cestě ze západní Evropy k Jaderskému moři.

Středověká bazilika byla místem korunovace a posledního odpočinku maďarských králů; v hlavním kostele bylo korunováno třicet sedm maďarských panovníků, patnáct jich zde bylo pohřbeno, mezi nimi také zakladatel maďarského státu král Štěpán I. Zde byla uložena svatá koruna i státní archiv a konala se zde zasedání sněmu. Právě zde byl v roce 1222 král Ondřej II. svými žoldnéři donucen podepsat Zlatou bulu, ranou listinu práv.

Historické centrum zůstalo takřka nedotčeno 2. světovou válkou. Jedinou zachovanou středověkou stavbou je kaple sv. Anny z 15. století se síťovou klenbou. Se zvláštním povolením je přístupná jedna z nejkrásnějších památek ve městě, karmelitský kostel a klášter (Petőfi u.). Fresky v interiéru karmelitského kostela zhotovil F. A. Maulbertsch.

Na náměstí knížete Gézy již v roce 970 stála malá kaple, jejíž půdorys je dnes z bílých kamenů vyložen na chodníku. V období tatarského vpádu ve 13. století král Béla IV. dříve než se s celým dvorem přesunul do Budína, dal vybudovat biskupskou katedrálu jako královské sídlo. V dnešní barokní katedrále je střežena lebka sv. Štěpána, uctívaná jako relikvie.

Na krásných šlechtických palácích a měšťanských domech města, které se roku 1777 stalo biskupským sídlem, převládá barokní sloh. V domě Győri-ház (Kossuth Lajos u. 15.) působilo první divadlo hrající maďarsky. Kouzelný je Hiemerův dům (Jókai u. 1.) s rohovým arkýřem. Romantické domy klasicistického náměstí Vörösmartyho nesou stopy uměleckého rukopisu slavného místního rodáka, stavitele Miklóse Ybla (1814-1891).

V posledním desetiletí 20. století se město stalo nejdynamičtěji se rozvíjejícím městem země, kde se tisíciletá minulost setkává s velkým průmyslem a špičkovou technologií. V romantických úzkých uličkách centra města a ve skrytých nádvořích můžeme i dnes objevit zvláštní místa - dílnu koňských postrojů vonící kůží, která je v provozu od roku 1906, Lékárenské muzeum Fekete Sas (Černý orel), sbírku panenek nebo novou zvonkohru zhotovenou místním hodinářským mistrem. Postavičky králů se každou hodinu objevují a procházejí za zvuku zvonů.

Na jednom z nejkrásnějších barokních náměstí v centru města spatříme jeden z korunovačních symbolů, kamennou sochu říšského jablka, která se stala i symbolem města. Za sochou nalezneme barokní radnici, která byla postavena již na počátku let 1600, a ke které byl později připojen palác rodu Zichy, vybudovaný v copánkovém slohu.

Z baziliky pocházející z 11. století, která byla po staletí nejvýznamnější budovou země a střediskem zákonodárství, zůstaly dnes ve středověké zahradě ruin k vidění pouze zbytky. Zde nalezneme mauzoleum sv. Štěpána s jeho ozdobným sarkofágem. Relikvii lebky zakladatele státu je možné zhlédnout v dnešní biskupské katedrále barokního slohu.

V Székesfehérváru se v 16. století ve velkém počtu usazovali srbští řemeslníci. Jejich bývalé domy hezky restaurované a zachované budoucím generacím a kostel, ukrývající ikonostas a slučující byzantský a rokokový sloh, jsou dnes atraktivním skanzenem. Muzeum pod širým nebem, kde dnes působí Muzeum mlékárenského průmyslu a Dům řemesel, bylo za důstojné zachování kulturních památek vyznamenáno cenou Europa Nostra.

V muzeích čtvrti Rácváros čeká turisty výstava o drobných řemeslech a životě cechů a zajímavá kloboučnická dílna. Celá desetiletí stavěl z betonu svůj romantický rytířský hrad (Bory-vár, Máriavölgyi út 54.), stmelující různé stavební slohy, sochař Jenő Bory (1879-1959), ve kterém umístil díla vlastní i jiných současných umělců.

Tip na výlet
Na východ od města leží Velence, třetí největší jezero v Maďarsku, 10,5 km dlouhé a s rozlohou 26 km². Je mnohem klidnější než Balaton, jeho hloubka v průměru nepřesahuje dva metry, a tak je Velence ideální pro rodiny s dětmi. Téměře třetina jeho plochy je zarostlá rákosím, takže tu můžete pozorovat život ptáků. Kromě toho se můžete věnovat plavání, ježdění na lodičkách, windsurfingu, vodnímu lyžování a rybaření.