Isla Margarita

1.4.2026 / redakce

Isla Margarita patří k nejoblíbenějším ostrovům Venezuely. Láká na dlouhé písečné pláže, tropickou přírodu, koloniální historii i pohodovou karibskou atmosféru, kterou si zamilují milovníci odpočinku i aktivní dovolené.

Díky všeobecné mediální masáži má většina lidí o Venezuele dosti zkreslené představy. Je to však krásná země s úžasnou přírodou, která toho může turistům mnoho nabídnout.

K relativně více navštěvovaným místům patří ostrov Isla Margarita, ležící v Karibském moři poblíž severovýchodního pobřeží Venezuely a patřící do souostroví Malé Antily. Zároveň je Isla Margarita největším ostrovem státu Nueva Esparta, jednoho z 23 venezuelských států. Dalšími dvěma ostrovy Nueva Esparty jsou Coche a téměř neobydlený Cubagua.

Když se ohlédneme zpět, zjistíme, že kdysi dávno ostrov obývali indiáni  Guaiqueries. V roce 1498 sem však připlul Kryštof Kolumbus, což byl začátek jejich konce. Španělé udělali z přátelských a pohostinných domorodců své otroky a využívali ostrov jako zdroj perel, kterých tady bylo plno. V těchto dobách bylo pobřeží opevněno proti nájezdům pirátů, přičemž část opevnění se dochovala až do dnešních dnů.

V roce 1814 se Isla Margarita stala v rámci bojů za nezávislost země na Španělsku prvním svobodným územím Venezuely. Právě zde byl Símon Bolívar „Libertador“ (osvoboditel) potvrzen vrchním velitelem nové republiky la gran Colombia a dále odsud pokračoval v boji za nezávislost dalších států. Je to tedy místo pro celou Venezuelu dosti významné.

A co je tady zajímavého? Například krásné a široké písečné pláže a čisté moře. Počítejte ovšem s vlnami, někdy i dost velkými, takže plavání v moři může být obtížné až nebezpečné. O potápění také příliš neuvažujte, s výjimkou atolu Los Roques, kam se dá vypravit v rámci organizovaného výletu. Zato pro windsurfing zde najdete velmi dobré podmínky.

Od pobřeží se zvedají až 800 metrů vysoké kopce, převážně hustě zalesněné a mnohdy částečně schované v mracích. Téměř by se chtělo říci – ráj na zemi. Dojem ovšem narušují odpadky, se kterými se obyvatelé zatím nenaučili zacházet a pohazují je, kam je libo. Škoda, snad se to časem zlepší.

Jinak jsou ovšem  místní velmi přátelští, byť ne zrovna pracovití. V těchto zemích má prostě čas jinou cenu, nikdo nikam nespěchá a proč něco dělat hned, když je tady „maňana“. Ostrov s necelým půl milionem obyvatel je poměrně hustě zalidněn (412 obyvatel/km²), přičemž téměř každý jezdí autem. Benzín je totiž mimořádně levný. V žádném případě se tedy nedá říci, že by Isla Margarita byla opuštěným a klidným místem, tedy až na výjimky. Jednou z nich je suchý a vyprahlý poloostrov Macanao, který není doménou lidí, ale kaktusů. Dále zde najdete národní park La Restinga, ležící právě na písečné kose, spojující Macanao s východní částí ostrova, a pralesní národní park El Copey ve středu ostrova se stejnojmennými stromy.

Hlavním městem je La Asunción s 25 tisíci obyvateli a s řadou koloniálních budov. Tím největším a nejživějším městem je však Porlamar s mnoha obchody, restauracemi a rušným nočním životem. Za zmínku stojí ještě dvě větší města, Pampatar a Juan Griego. V obou najdete zajímavé pevnosti.
Isla Margarita se dá navštívit kdykoliv během roku, klima je příjemné a stálé s teplotami 25 až 30 °C. Vzduch je hodně vlhký, naštěstí téměř pořád vane osvěžující vítr. Od listopadu do ledna více prší, ovšem spíše v noci. O Vánocích, Velikonocích a v době prázdnin (červenec a srpen) zase počítejte s větším množstvím domácích turistů z kontinentální Venezuely. A jestliže naopak chcete navázat s místními kontakt, naučte se Španělsky, s jinými jazyky příliš neuspějete.