Villány

Villány

Asi 13 km severovýchodně od Siklóse a 6 km na západ od dominanty krajiny vrchu Szársomlyo-hegy (422 m n. m.) leží vinařská obec Villány, která je jedním z hlavních maďarských producentů vína. Villány-Siklós, v nejjižnější a nejteplejší oblasti Maďarska – v té samé zeměpisné šířce jako Bordeaux – je jednou z nejhlavnějších vinných oblastí.

V tomto historickém vinařském kraji jako na prvním místě v zemi vznikla vinařská cesta Villány-Siklós, procházející osmi obcemi, jejíž vinařskou kulturu může poznat návštěvník Muzea vín (Bormúzeum, Bem u. 8.). Vyhledávané místní druhy červeného moku - modré porto, merlot, frankovku a kabernet - popularizuje každý druhý rok v říjnu festival červeného vína. Oblast také experimentuje s výrobou Rulandského modrého. Ochutnávky vína nabízí také mnoho rodinných sklepů.

Vinařské muzeum se nachází v 200 let starém sklepě a opatruje sbírku vinařského náčiní z 19. století, jako jsou sudy či ručně vyrobené korkové zátky. Dole ve sklepech zrají proslulá ročníková villonská vína v obrovských sudech i v láhvích. Ta nejstarší (od roku 1895 do roku 1971) jsou uložená v trezorech. U vchodu návštěvníci najdou malý obchod s víny z oblasti Villány a Siklós. Některá jsou ročníková a patří mezi nejlepší vína, která můžete v parsku koupit.

Villány má své místo v maďarských dějinách. V roce 1687 se stalo dějištěm událostí, kterým se říká „druhá bitva u Moháče“. Byl to konflikt, ve kterém Turci dostali za vyučenou. Byli Maďary zahnáni na jih a pobiti v mokřinách řeky Drávy. S koncem turecké okupace se do oblasti přistěhovali Srbové a Švábové a obnovili vinařskou tradici.

Na villányském vrchu Templom-hegy, v někdejším vápencovém lomu, je možno studovat zkameněliny pravěkých živočichů, kteří žili před 240 milióny let. Vrch Szársomlyó, bohatý na zajímavé skalní útvary, v blízké obci Nagyharsány (vzdálené odtud 6 kilometrů) je chráněným územím, kde žijí vzácné druhy rostlin a zvířat, jež jinde nelze vidět - například hadilov nebo zvláštní druh užovky. Ve stráni byl otevřen park s přírodní výstavou soch, které sochaři vytvářejí přímo na místě. Je tu totiž zároveň ateliér pod širým nebem a sbírka soch předvádí třicetiletou žeň jeho umělecké tvorby.

Siklós je nejižnějším městem Maďarska a je chráněno od severu, východu a západu pohořím Villány. Výroby vína (většinou bílého) sahá do doby Římanů, kteří ho zde nazývali Seres. Zdejší hrad bez úhony přežil časy turecké nadvlády a nesrovnala ho se zemí ani rakouská císařská vojska, tak jak se to přihodilo jiným středověkým pevnostem v zemi. Zanechaly na něm však trvalé stopy všechny historické stavební slohy, 13. stoletím počínaje. Spatřit tu můžeme románská okna, gotickou kapli, barokní palác z 18. století a bránu renesančního opevnění. Na hradě si lze prohlédnout vězeňské muzeum a lapidárium.

Další pozoruhodností obce je památka z tureckých dob, džámije beje Malkoče ve tvaru pětiúhelníku, za jejíž vzorné zrestaurování si Siklós v roce 1992 vysloužil cenu Europa Nostra. Kromě hradu na vrcholu kopce jisté stojí za to se zde zastavit na cestě mezi lázněmi v Harkány a sklípky ve Villány.

Bělověžský prales

Národní park Bělověžský prales se rozkládá na hranici Polska a Běloruska na rozloze 1460 km2 mezi řekami Narewka a Hwoźna. Jde o zbytek původního panenského pralesa, který v minulosti pokrýval klimaticky mírné pásmo evropské pevniny. Větší část pralesa se nachází na straně běloruské, z celkové rozlohy zabírá asi 880 km2.

celý článek

 

Další články